Lepek může způsobovat záněty mozku, potvrdila studie na myších

- Pixabay

Barbora Nová

Výzkum na myších naznačuje, že pšeničný lepek ve stravě může přispívat k zánětům mozku.

Lepek je bílkovina obsažená v pšenici, ječmeni, žitu a dalších běžně konzumovaných obilovinách. Tato složka se také přidává do mnoha zpracovaných potravin.

Výzkum potvrdil, že lepek by mohl přispívat k periferním zánětům v gastrointestinálním traktu a střevním nervovém systému (1).

Podle vědců z University of Otago na Novém Zélandu může pšeničný lepek vyvolat i centrální zánět v mozku (2).

Ve své studii na myších tým krmil samce hlodavců buď nízkotučnou, nebo vysokotučnou stravou a později jim přidal lepek.

Docent dr. Alexander Tups, hlavní autor studie, uvedl, že přidání lepku do stravy "vedlo k výraznému zvýšení počtu mikrogliií a astrocytů v arcuate nucleus (ARC) hypotalamu, což je klíčová oblast mozku pro řízení metabolismu".

Jejich zjištění se objevila v časopise Journal of Neuroendocrinology.

Jak lepek ovlivňuje imunitní buňky mozku?

Astrocyty a mikroglie jsou dva typy imunitních buněk v mozku. Jsou podobné makrofágům, které se nacházejí v krvi a které se podílejí na zánětech.

Hypotalamická oblast mozku je zodpovědná za regulaci metabolických funkcí, které kontrolují hmotnost a hladinu cukru v krvi.

Vědci z University of Otago předpokládají, že hypotalamický zánět vyvolaný lepkem může vést k poškození mozku, zvýšení tělesné hmotnosti a poruše regulace hladiny glukózy v krvi.

Tyto stavy mohou následně zvýšit riziko zhoršení paměťových funkcí.

Ačkoli byl tento výzkum prováděn na myších, doktor Tups poznamenal, že myši a lidé mají několik společných fyziologických faktorů.

"Myši mají velmi podobný oběhový, reprodukční, trávicí, hormonální a nervový systém. Je tedy docela dobře možné, že stejný zánět, jaký jsme zjistili u myší, by se mohl vyskytnout i u lidí," uvedl.

Studie spojuje lepek se zánětem mozku

Vědci získali myší samce z chovného zařízení Otagské univerzity. Myši krmili buď nízkotučnou stravou s 10 % tuku, nebo vysokotučnou stravou se 60 % tuku, a to s 4,5 % pšeničného lepku nebo bez něj.

Následujících 14 a půl týdne byly myši krmeny jednou ze čtyř diet:

• nízkotučná strava
• nízkotučná strava s lepkem
• strava s vysokým obsahem tuku
• vysokotučná strava s lepkem

Dieta obohacená lepkem obsahovala 4,5 % lepku, což odpovídá průměrné denní spotřebě lepku u člověka.

Lepek neměl žádný vliv na tělesnou hmotnost myších samců, když byl přidán do nízkotučné stravy. Myši na dietě s vysokým obsahem tuku obohacené lepkem však přibraly na tělesné hmotnosti a tuku ve srovnání s myší krmenou dietou s vysokým obsahem tuku bez lepku.

Vědci pozorovali, že lepek přidaný do nízkotučné stravy zvýšil hladinu C-reaktivního proteinu, což je marker zánětu.

Ať už byl lepek přidán do nízkotučné nebo vysokotučné stravy, vedl k významnému zvýšení počtu astrocytů a mikroglie v hypotalamu.

Vědci uvedli, že jejich studie poprvé uvádí, že astro a mikroglióza vyvolaná lepkem indikuje "rozvoj poškození hypotalamu u hlodavců".

Dr. Tups uvedl, že šetření potvrdilo hypotézu týmu, že lepek ve stravě zvyšuje markery hypotalamického zánětu.

Jak lepek vyvolává zánět?

  Dr. Heather Sandisonová, lékařka v oboru naturopatie, která se specializuje na zdraví mozku se na studii nepodílela.

"Požití lepku může vyvolat produkci zonulinu, který může vytvořit "děravé střevo" s mezerami mezi buňkami, kde mohou velké molekuly přecházet ze střeva do krevního oběhu a vyvolat zánětlivou reakci celého těla, uvedla."

Dr. Sandisonová také zmínila teorii, podle níž se do krevního oběhu mohou dostat střevní mikrobiota a toxiny bakterií pocházející ze střeva, zvané lipopolysacharidy. Následně dochází k "zánětlivé kaskádě".

Touto teorií se zabývala studie z roku 2022 publikovaná v časopise International Journal of Molecular Sciences.

Je zapotřebí dalšího výzkumu zánětlivých účinků lepku

Dr. Tups a jeho tým přiznali, že jejich studie se potýká s určitými omezeními. Zaprvé, do tohoto šetření byli zahrnuti pouze myší samci. Ženy však tvoří více než polovinu jedinců s celiakií, kdy u lidí dochází k autoimunitní reakci v reakci na požití lepku (3).

Dr. Tups uvedl: "Jednalo se o počáteční studii, a proto jsme se z etických důvodů zaměřili na myší samce, abychom udrželi nízkou velikost vzorku".

Připustil, že budoucí studie musí zahrnovat i samičí myší modely.

I tak dr. Sandisonová poznamenala, že nemá "pádný důvod se domnívat", že by samice měly jinou zánětlivou reakci na lepek než samci.

Autoři studie také uvedli, že tuk v dietě s vysokým obsahem tuku, kterou používali, pocházel především ze sádla, které je zdrojem nasycených tuků s dlouhým řetězcem. Přidání lepku do vysokotučné stravy s polynenasycenými tuky, které mají protizánětlivý potenciál, mohlo přinést jiné výsledky.

Dávka lepku měla demonstrovat průměrnou spotřebu u lidí. Ke zjištění závislosti dávky lepku na účincích pozorovaných v této studii je zapotřebí dalšího výzkumu.

Je sice možné, že strava obohacená o lepek může vést k dysbióze a zánětu v mozku, ale k potvrzení i této skutečnosti je zapotřebí dalšího výzkumu.

Měli byste přestat jíst lepek?

Vědci také uznali, že navrhování kontrolovaných klinických studií na lidech je obtížné kvůli odlišné struktuře bezlepkové stravy. To by mohlo vysvětlovat nedostatek empirických důkazů pro vyloučení lepku u lidí, kteří nemají citlivost na lepek.

Tým z Otagské univerzity navíc ve svém studijním dokumentu poznamenal, že "v budoucích studiích je třeba odhalit, zda jsou naše zjištění u myších samců převoditelná na lidi a zda se astroglióza a mikroglióza vyvolaná lepkem může vyvinout také u jedinců citlivých na lepek.".

Dr. Tups také uvedl, že studie nenaznačuje, že by v současnosti všichni měli přestat jíst lepek:

"Neříkáme, že lepek je pro každého špatný. Pro lidi, kteří lepek netolerují, může mít úplná bezlepková dieta zdravotní důsledky, které mohou převážit nad potenciálními výhodami. Lidé často nekonzumují plnohodnotné potraviny a vysoce průmyslově zpracované bezlepkové výrobky často obsahují málo vlákniny a hodně cukru."

Závěr

V průlomové studii vědci z Nového Zélandu pozorovali, že pšeničný lepek může u myší způsobovat záněty mozku.

Jejich nedávná práce ukázala, že lepek přidaný do stravy s nízkým nebo vysokým obsahem tuku vyvolává zánět v hypotalamické oblasti mozku, která reguluje metabolismus.

Odborníci se domnívají, že lepek může vyvolat zánětlivou imunitní reakci podobnou té, kterou zažívají lidé s celiakií.

Tento výzkum spojuje zánět nervových buněk se vznikem metabolického onemocnění.

Protože myši a lidé mají podobné systémy, může mít tato studie důležité důsledky pro lidskou fyziologii.

Mozek a jeho spolehlivé poškozování 5 složkami potravin

- Pixabay

Ing. Zdeněk Rozehnal

V současnosti není na světě nouze o potraviny, které lidem způsobují zpravidla v delším časovém horizontu zdravotní problémy. Existuje, ale několik látek, které se mohou negativně projevit v krátší době.

Tyto látky poškozují nejen mozek, ale i střeva a játra. Přitom zodpovědnost za jejich přítomnost v potravinách nese člověk, jeho geniální mysl také jak rychle zbohatnout.

Pokud chcete, aby nedocházelo k poškozování Vašeho mozku a měli jste čistou mysl, buďte obezřetní na tyto složky potravin.

1) Lepek

Lepek je bílkovinová součást obilovin, jde o lepkavou substanci, která se lepí na stěny tenkého střeva, způsobuje problémy s trávením a následně s imunitou. V souvislosti s tím se objevuje celiakie, která přímo úzce souvisí s nesnášenlivostí těla na tuto látku.

Existují však mírnější projevy, které také výrazně narušují chod těla, dochází při nich k zánětlivým procesům, včetně zánětů v mozku a nervovém systému.

Odborné studie již dávno potvrdily souvislost mezi citlivostí na lepek a onemocněním v každé části nervového systému - mozku, míše a periférních nervech.

Bylo také prokázené, že lepek je velkým spouštěčem psychiatrických onemocnění, mentální retardace, demence a v podstatě všech neuro onemocnění.

Více:

• Bílá mouka - další bílý jed versus špaldová mouka, včetně návodu na bezlepkový chleba

2) Umělá sladidla

Tyto sladidla jsou populární, protože neobsahují žádné kalorie. Aspartam, sacharin.. Je pravdou, že nedávají energii navíc, ale spolehlivě desetiletí pomalu otravují lidská těla.

Aspartam je kombinací kyseliny asparágové (aminokyselina se silným stimulujícím účinkem a mozkové buňky), metanolu (alkohol způsobující slepotu) a fenylalaninu.

Když dojde v organismu k rozpadu molekuly aspartamu, spouštějí se silné procesy s rakovinotvornými účinky na mozek. Jeho konzumace vyvolává také záchvaty úzkosti, deprese a migrény.

Velkým problémem je se mu vyhnout, protože se přidává do naprosté většiny potravin označených bez cukru - např. limonády, jogurty, žvýkačky, omáčky na vaření, minerální vody, cereálie...

Řešením je jej nahradit léčivým rostlinným sladidlem bez kaloriíí - stévií. Nevýhodou stévie je, že se může použít v malém množství, jinak vynikne určitá pachuť.

3) Glutamát sodný (MSG)

Glutamát sodný je chemická látka, která se přidává do potravin na zvýraznění jejich chutí. Cílem je oklamat mozek přes chuťové pohárky, že jste konzumovali jídlo s výbornou chutí.

Jedná se však o excitotoxin stimulující mozek s produkcí velkého množství dopaminu, který znásobuje požitek z jídla. Tento požitek netrvá dlouho, oproti vedlejším účinkům, protože excitotoxiny jsou odpovědné za poškození mozku a další neurologické choroby jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, další demence, skleróza multiplex, lupus...

Proto při nákupu potravin si na glutamát sodný dávejte pozor! Jedná se především o dresingy do salátů, různé omáčky na maso, bujóny, pytlíkové polévky, proteinové tyčinky nebo třeba zelenina v konzervách.

Více:

• Devastující složky: Aspartam, glutaman sodný a excititoxiny

4) Rafinovaný cukr

Tento cukr se stal neoddělitelnou součástí našeho jídla, avšak je jednou z nejnebezpečnějších látek.

Jeho soustavná konzumace dnes již naprosto prokazatelně vyvolává zdravotní problémy, přičemž některé z nich se týkají právě mozku.

Zásadním problémem ve vztahu k mozku je ten, že rafinovaný cukr potlačuje mozkový neurotrofický faktor (BDNF), což je velmi důležitý hormon pro mozek. Tato substance je přímo zodpovědná za vytváření nových propojení mezi neuróny v mozku, což je zásadní pro funkci paměti.

Odborné studie prokázaly, že pacienti s depresí a schizofrénií mají nízkou úroveň BDNF. A právě nadměrná konzumace cukru tento stav zpravidla zhoršuje a nízkou úroveň BDNF dále snižuje.

Mimo to ještě bílý cukr vytváří v těle záněty, narušuje trávení a poškozuje imunitní systém. O zakyselení těla nemluvě. V případě chronických zánětů se zvyšuje riziko těžkých depresí a schizofrénie.

MUDr. Ilardi, profesor psychologie na Univerzitě v Kansasu, doporučuje jednoznačně pacientům s depresí vyloučit ze stravy rafinovaný cukr. Tí, kteří jeho doporučení začali dodržovat, zaznamenali zlepšení svého mentálního stavu a nálady.

5) Fluór

Hlavní problém tohoto prvku se týká států anglicky hovořících - Velká Británie, Irsko, Kanada, USA, Austrálie a Nový Zéland, ve kterých se rouhodli přidávat fluór do pitné vody. Jak jinak než z důvodu zkvalitnění chrupu obyvatelstva.

Ale z hlediska použití se to týká více států, protože se fluór přidává do zubních past, dětem se dávají fluóridové tablety, či se dětem potírají zuby fluóridovým krémem.

Výsledek? Fluór výrazně snižuje IQ!!!  

Vlády chtějí mít poslušné, neprotestující obyvatelstvo.

"Iniciativa" na odstranění fluóru z vody (FAN) poukázala na 34 studií, které dokazují souvislost mezi fluórem a sníženým IQ u lidí. Souběžné studie dále potvrdily vliv fluóru na snižování schopností se učit, poškození mozků u novorozenců, změněné chování nebo dokonce vyvolání rakoviny kostí.

Závěr

Vyhnout se těmto 5 látkám je poměrně jednoduhé, pokud máte správnou motivaci a dostatečné vědomosti o tom, kde se mohou nacházet a hlavně co mohou způsobovat.

Určitě, pokud to jen trochu jde, neriskujte zdraví Vás a Vašich blízkých